Dva naši vojáci byli oceněni za záchranu lidského života

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Aleš Opata ocenil počátkem března vojákyně a vojáka za profesionální zásah při záchraně lidského života. Za příkladné jednání jim předal minci a certifikáty Laudi Memorabilis. Mezi oceněnými byli dva příslušníci 14. pluku logistické podpory, rotmistr Jiří Tůma z pardubického 141. zásobovacího praporu a rotmistryně Kristýna Limberková ze 143. zásobovacího praporu z Lipníku nad Bečvou.

Udělal jsem to, co by udělal každý

Rotmistr Jiří je náčelníkem parku vojenské techniky a náčelníkem kontrolně technického stanoviště u 141. zásobovacího praporu v Pardubicích. V armádě slouží jako logistik už 17 let. Během své služby absolvoval dvě zahraniční mise - v Kosovu a v Mali. Ve volných chvílích se věnuje historickému šermu, freedivingu a společně s rodinou hlavně turistice. A právě díky rodinnému výletu se stal svědkem vážného zranění jedné z návštěvnic Národního muzea v Praze. O pomoci zraněné starší paní, která muzeum navštívila se svými vnoučaty a na schodech muzea upadla a poranila si hlavu i krční páteř, se nikomu nesvěřil. O jeho činu jsme se dozvěděli na základě aktivity a děkovného dopisu seniorky, která především díky jeho pohotově poskytnuté první pomoci, na následky zranění neochrnula. K tomu, co se stalo, se rotmistr Jiří vyjádřil skromně a s přesvědčením, že stejně by na jeho místě jednal kdokoliv:

 „Udělal jsem jen to, co by udělal každý. Nebylo to nic zvláštního nebo výjimečného. Život mě už leccos naučil. Jako kluk jsem byl skaut, mám základy první pomoci a jako voják mám i zkušenosti z mise. Ale hlavně mám rodinu, děti, takže v batohu stále nosím nějakou základní zdravotnickou výbavu. Díky tomu jsem měl po ruce vše potřebné, abych zraněné paní zastavil krvácení na hlavě a věděl jsem, jak jí poskytnout první pomoc při podezření na poranění páteře, což se později v nemocnici i potvrdilo.“

O zraněnou paní se postaral do příjezdu záchranné zdravotnické služby a pak i pohlídali obě její vnoučata a zajistil jejich předání příbuzným.

Lhostejnost okolí ji překvapila

Druhý příběh záchrany života se odehrál během sobotního lyžování na Moravě. Když se rotmistryně Kristýna ze 143. zásobovacího praporu rozhodla strávit se svojí kamarádkou desátnicí Kristýnou Ch. (74. mpr) sobotu v lyžařském areálu v Osvětimanech, ani jedna netušila, že se stanou svědky vážné události. Když si všimly, že pod sjezdovkou leží bezvládné tělo asi šedesátiletého muže, dívky ani na vteřinu nezaváhaly a okamžitě začaly jednat. Muž nemohl popadnout dech, zmítala jím křeč. Kristýna mu vytáhla z úst žvýkačku a z krku zapadlý jazyk, zahájila masáž srdce a snažila se muže rozdýchat umělým dýcháním. Resuscitace trvala do příjezdu záchranné služby a jednotky hasičů neuvěřitelných 45 minut. Dle vyjádření zasahujícího lékaře byla kvalitní a včasná pomoc rozhodující v záchraně lidského života.

„Pomohlo by, kdyby mobilní defibrilátor byl součástí lyžařského areálu anebo kdyby alespoň někdo ze zaměstnanců byl vyškolený zdravotník,“ vyjádřila se k záchraně Kristýna a smutně dodala, že většina lyžařů pouze sledovala dění a mnozí prostě lyžovali dál.

Vojákyně Kristýna z Lipníku nad Bečvou se řadu let věnovala JUDU, je certifikovanou vodní záchranářkou a po nástupu k armádě se její velkou vášní stal rekreační běh. Týdně naběhá kolem stovky kilometrů. Ke sportu vede i svého syna Lukáše, který je podle jejích slov "její největší zálibou a smyslem života"...

Na oba naše oceněné vojáky jsme náležitě pyšni a za nás všechny jim patří velký dík!

Autoři. kpt. Řebíčková, rtm. Nováková 

Podklady a foto ze slavnostního ocenění: pplk. Cyprisová a prap. Petr Dohnal