Home page > 14. pluk logistické podpory „PLUKOVNÍKA IN MEMORIAM ALFRÉDA BARTOŠE“

14. pluk logistické podpory „PLUKOVNÍKA IN MEMORIAM ALFRÉDA BARTOŠE“

Velitelem 14. pluku logistické podpory je plukovník gšt. Ing. Miroslav Horáček.

Dne 28. října 2020 propůjčil prezident České republiky Miloš Zeman 14. pluku logistické podpory čestný název „PLUKOVNÍKA IN MEMORIAM ALFRÉDA BARTOŠE“.

14. pluk logistické podpory (14. plogp) je součástí Pozemních sil AČR. Je určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území republiky.

14. plogp poskytuje dostatečné, plně profesionální logistické kapacity k zajištění logistického zabezpečení operace do velikosti brigády (bÚU - brigádního úkolového uskupení) bez potřeby mobilizace zdrojů a záloh.

To představuje především:

  • logistické zabezpečení 2. úrovně,
  • organizaci a zabezpečení všech druhů doprav a přeprav osob, techniky a materiálu,
  • příjem, zmanipulování, evidenci, přerozdělení a výdej materiálu techniky,
  • opravu techniky do rozsahu středních oprav,
  • vyprošťování a odsun techniky,
  • odsun nepotřebného a poškozeného materiálu,
  • kontraktační a podpůrnou činnost - plnění požadavků v místě nasazení,
  • vedení finančního hospodaření,
  • udržování zásob a jejich distribuci jednotkám,
  • podporu personálního zabezpečení - dopravu osob,
  • zabezpečení zbraněmi a municí, jejich dopravu, skladování a opravy,
  • podporu zdravotnického zabezpečení - podporu přepravy raněných,
  • podporu polních poštovních služeb - přepravu psaní, cenin a zásilek,
  • zabezpečení dispečinku dopravní služby ve prospěch AČR, včetně přeprav do zahraničí.

Podřízené útvary:

 

Velitel 141. zásobovacího praporu - podplukovník Ing. Miroslav Folvarský

Velitel 142. praporu oprav - podplukovník Ing. Michal Kadáš

Velitel 143. zásobovacího praporu - podplukovník Ing. Pavel Crhonek

 

HISTORIE

Se vznikem samostatného státu vznikla i československá branná moc a bylo potřeba organizovat a zabezpečovat přesuny vojsk, techniky a materiálu v rámci samostatné armády jejími dopravními prostředky. Za tímto účelem na samotném počátku organizace logistiky, tehdy zúžené na automobilní vojsko, stál autosbor se sídlem v Praze, který organizoval a řídil automobilní kolony pro potřeby armády i potřeby veřejné.

1919–1920

Během tohoto období došlo v organizaci automobilního vojska k četným změnám. Řídicím orgánem, podřízeným přímo Ministerstvu obrany, se v květnu v roce 1919 stalo Velitelství československých automobilních vojsk jako nástupce autosboru. O doplňování automobilního vojska se staral náhradní prapor československých autovojsk v Praze. Zatímco v roce 1919 se automobilní vojsko skládalo z většího počtu stále se měnících autokolon, počíná se od počátku roku 1920 organizovat ve vyšší útvary v podobě autooddílů vždy pro oblast Zemského vojenského velitelství. Velitelstvím těchto autooddílů byly podřízeny autoskupiny a autokolony v příslušné oblasti. Od Velitelství československých automobilových vojsk byly odděleny technické části, a tím vytvořena Československá automobilová zbrojovka. Koncem roku 1920 vznikla také při Velitelství československých automobilových vojsk automobilní škola.

1921

Zásadně řešená mírová organizace československého automobilního vojska byla vyhlášena počátkem roku. Dne 25. února byl zřízen automobilový pluk (jeho velitelství v Praze vzniklo z Velitelství československých automobilových vojsk), který se skládal z hospodářsky a kmenově samostatných automobilových praporů pro oblasti jednotlivých zemských vojenských velitelství. Prapory byly vytvořeny z dosavadních autooddílů. Automobilní vojsko mělo celkem dvanáct autorot, určených po jedné pro každou divizi. Byly rozděleny do automobilových praporů podle zemské podřízenosti divizí. Zpočátku fungoval pro všechny prapory společný náhradní prapor československých automobilních vojsk v Praze. Po jeho zrušení v tomto roce byly u praporů zřízeny náhradní roty.

1922

Byl zrušen automobilový pluk a prapory zůstaly zcela osamostatněny.

1933

Automobilní vojsko bylo jako samostatná pomocná zbraň zrušeno a jeho prapory beze změny začleněny do dělostřelectva.

1939–1945

Během 2. světové války došlo v Novochopersku k utvoření 1. československé samostatné brigády, jejíž součástí byla automobilní četa, která se rozrostla na dopravní rotu. Později s přílivem nové automobilní techniky a vytvořením 1. československého armádního sboru se dopravní rota rozrostla na dopravní prapor. Jeho roty však byly organicky začleněny k jednotlivým brigádám sboru.

1945–1951

Po příjezdu do Prahy se nacházel 1. automobilní prapor na Strahově. Záhy však byl přemístěn do Karlína, kde setrval až do roku 1958. Řadu velitelských funkcí obsazovali důstojníci předmnichovské republiky. Úkolem praporu bylo zabezpečování dopravy Ministerstva národní obrany. Jeho řidiči plnili úkoly nejen na území ČSR, ale i v zahraničí.

1951

Do řad 1. automobilního praporu přichází i noví absolventi automobilního učiliště. Současně dochází i k postupné výměně automobilní techniky, která již byla československé výroby. Tím se samozřejmě podstatně zvýšila pohotovost 1. automobilního praporu.

1958

Prapor byl přeložen z Prahy do Vysokého Mýta.

1961

Vzhledem k potřebám armády a v důsledku toho prováděné reorganizace československých ozbrojených sil byla rozkazem ministra národní obrany utvořena z 1. automobilního praporu 1. automobilní brigáda se sídlem ve Vysokém Mýtě. Od té doby se datuje vznik vojenských automobilních jednotek u naší armády. V tomto roce se zúčastnil štáb 1. automobilní brigády operačního týlového cvičení na stupni frontového týlu. Toto cvičení bylo velkým přínosem tím, že byly získány první zkušenosti z plánování na stupni automobilních brigád, v řízení podřízených útvarů v útočné operaci a také v poznání problematiky v polních podmínkách. Automobilní brigáda se hlásila k slavným válečným tradicím československých automobilních jednotek v SSSR, 1. československého armádního sboru a 1. automobilního praporu. Od svého vzniku prošla 1. automobilní brigáda celou řadou reorganizací. Všechny probíhaly za plného chodu brigády, při plnění důležitých úkolů.

2004

Poslední reorganizovanou brigádou byla 5. brigáda logistické podpory se svými třemi prapory − 51. a 52. národním podpůrným prvkem a 53. praporem logistické podpory −, která byla v tomto roce na základě realizace reorganizačních a redislokačních změn zrušena dnem 30. června. Následujícího dne zahájila činnost 14. brigáda logistické podpory v podřízenosti velitele společných sil.

2013

Reorganizací 14. brigády logistické podpory vznikl k 1. prosinci její nástupce − 14. pluk logistické podpory v podřízenosti velitele nově zformovaných Pozemních sil.

2015

K 1. červenci vzniká v Lipníku nad Bečvou 143. zásobovací prapor, který je dislokovaný v Dukelských kasárnách.

2017

V návaznosti na změny v oblasti branné legislativy k 1. červenci 2016 vznikly nové jednotky Aktivní zálohy ozbrojených sil ČR u útvarů AČR s cílem posílit jejich schopnosti. K 1. lednu vznikla u 14. pluku logistické podpory zásobovací rota aktivních záloh u 141. zásobovacího praporu v Pardubicích a četa oprav přepravní techniky u 142. praporu oprav v Klatovech.

Nahoru